Světové investiční mince (4) American Eagle
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se budeme zabývat legendárním Eaglem ze Spojených států amerických.
Mince se symboly Spojených států amerických, postavou kráčející Svobody (Miss Liberty) na líci a orlem mořským bělohlavým na rubu, je nejprodávanější investiční mincí na světě. A zároveň také nejlikvidnější. Americký orel je vyroben ze zlata s příměsí mědi (5,33 %) a stříbra (3 %), což zvyšuje jeho odolnost proti otěru. Skutečný obsah žlutého kovu je ale stejný jako například u čtyřiadvacetikarátové mince Wiener Philharmoniker ražené v Rakousku. To znamená, že majitel eagla o svou troyskou unci zlata rozhodně ošizen nebude.
Standardní investiční American Eagle razí mincovna Spojených států (United States Mint) od roku 1986, a to ve zlatém i stříbrném provedení.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (46)
Známky Žatce IV – Žatecké chmelové známky
V pojednání o účelových známkách ze Žatce nemohou chybět chmelové známky. Jelikož se pěstováním chmele ve městě zabývaly stovky lidí, o potenciální vydavatele známek není nouze.
Vysokému počtu městských chmelařů se není co divit. V žatecké známkovně chmele byl chmel podle své provenience dělen na tři kategorie. Na prvním místě byl žatecký městský chmel, který byl ceněn nejvýše. Druhé kategorie byl okresní chmel původem z obcí na území okresu Žatec a až třetí byl takzvaný krajský chmel, kam spadal chmel hlavně z českých pěstitelských oblastí Lounska a Rakovnicka. České obce tak byly pro svou územní příslušnost diskriminované, což vzbuzovalo přirozeně nevoli.Žatec je městem, kde patrně v Čechách vznikl samotný fenomén strojně ražených chmelových známek, a to pravděpodobně ještě před tím, než v Žatci inzeroval ražbu známek chebský rytec Alexander Quintus. Chmelové česací známky přinesla především změna ve způsobu pěstování a hlavně sklizně chmele, k níž postupně docházelo teprve ve čtvrtém kvartálu 19. století. K evidenci úkolově pojaté práce se osvědčily kovové známky. Kdo ty nejstarší na Žatecku razil, není známo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
