HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (17) Dynamika neurozených
S mírným zjednodušením se dá říci, že 19. století patřilo „třetímu stavu“ – měšťanstvu.
V Českých zemích to bylo patrné zejména v druhé polovině století. Příčinou jistého zpoždění, proti jiným evropským zemím, byla nutnost překonat provincializmus, do kterého se Čechy a Morava dostaly v rámci monarchie v předchozím období. Ve změněné společenské atmosféře se měšťanstvo rychle stávalo vůdčí silou národní emancipace. Z českých měšťanských rodů pocházela řada významných osobností české politiky, vědy a kultury. Jen solitérně zde nacházíme zástupce šlechty. Centry této nové společenské dynamiky byla města.
Budějovický krejčí Joachim Schmid v rozpacích převracel v prstech medaili krajinské výstavy otevřené roku 1884. „Pěkná, ano, hlavně ty figury, co ukazují všechna řemesla. I městský znak na druhé straně je jak má být. Ale co ten dvojjazyčný nápis. Nevím, nevím, jestli těm
Čechům nějak moc neustupujeme. Aby se nám to nakonec nevymstilo.“ Medaile ale měla úspěch a mnoho návštěvníků si ji vezlo domů, aby jim i po létech výstavu v Českých Budějovicích připomínala.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
Jak se dělá mincovna (14) Tvorba ceny oběžných mincí
Musím se ve svých vzpomínkách opět vrátit o mnoho let zpátky, do doby, když jsem v roce 1971 skládal státní zkoušku z ekonomiky na VŠE v Praze.
Byla to doba pokračující politické normalizace a pro studenty z našeho kruhu obzvlášť složitá. První dva ročníky s námi na přednášky a na cvičení chodil velmi talentovaný student, náš kamarád, jménem Jan Palach. Více se k tomu nechci rozepisovat. Pamětníkům to stačí a nové generace se už více dočtou v učebnicích dějepisu.
V době příprav na státnice nám vedoucí katedry docent Choma s vážnou tváří radil, abychom zapomněli, co jsme se učili v 1. a 2. ročníku o Šikově ekonomické reformě a jak máme být opatrní, abychom neřekli něco, co se nemusí líbit přísedícím v komisi. Byli jsme z toho zmatení. Když už jsme ztratili ideály pražského jara, nechtěli jsme ztratit šanci ukončit 5 let studia. S napětím jsem proto šel na státnici a přál jsem si nějakou ekonomicky neutrální otázku, kde bych mohl uplatnit své znalosti a zároveň nemusel papouškovat myšlenky normalizátorů. Měl jsem štěstí. Vylosoval jsem si teorii cen. Tu jsem měl velmi dobře zažitou z prvního ročníku, když jsem v politické ekonomii kapitalismu skládal zkoušku na stejné téma. Cenová problematika se od té doby stala mojí oblíbenou disciplínou, která mě nikdy neopustila.
Vedoucím řídícím pracovníkem mincovny jsem se stal v době, kdy už jsem měl více než 20 let podnikové praxe. Dávno jsem pochopil, že cena výrobku je základem ekonomického úspěchu v podnikání. Zjednodušeně řečeno „co nejlépe nakoupit a co nejlépe prodat“. Neplatilo pro mě to hokynářské „co nejlaciněji nakoupit a co nejdráž prodat“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
