DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
Tajná mincovna? Razily se v Přísečnici groše krále Jana?
O pravděpodobně nejstarším dolování a zpracování železných rud v českém Krušnohoří přinesly důležité poznatky archeologické nálezy.
V blízkosti Kadaně ležící na úpatí Krušných hor na levém břehu Ohře se totiž podařilo odkrýt sídliště z ranně románského období. Kromě 33 neporušených tavících pecí na železnou rudu tam byly překvapivě nalezeny rovněž zbytky rudy, které pocházely jednoznačně z jediné až k povrchu země sahající rudné žíly Přísečnice.
Z české části Krušných hor kromě Přísečnicka je nejstarší zmínka o dolech na stříbro z roku 1333 u Hory Sv. Kateřiny. Roku 1340 byly také otevřeny doly na stříbro, cín a olovo u Jindřichovic v Krušných horách. Roku 1350 udělil král Karel IV. horní svobody Hroznětínu na Karlovarsku a roku 1352 je také doloženo dolování olověných a stříbrných rud u Štampachu na Sokolovsku.
V klášterní kronice města Rems v Sasku z roku 1143 se píše o přísečnickém pásu ležícím v lesních pohořích Kremsiger1 (mezi bývalou Přísečnicí a Černým Potokem – dříve Pleyl) a pohořím Kreuziger (mezi Vejprty a Černým Potokem) na tzv. české cestě – semita Bohemica.
Využívání a zpracování nerostného bohatství Krušnohoří potvrzuje i Lipská kronika, která uvádí, že Slované z Přísečnicka k nim již v 10–11. století dodávali například ceněné železné srpy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.
Ze světa kovových známek (3) Spolkové známky na pivo
Mocný rozmach spolkového života poslední čtvrtiny 19. století odstartovalo vydání zákona č. 134/1867 ř. z. O právu shromažďovacím z 15. listopadu roku 18671 a fundamentální články zakotvené v prosincové ústavě ze dne 21. prosince 1867.
Tyto legislativní normy v královstvích a zemích v říšském sněmu zastoupených zaručovaly nejdůležitější práva týkající se individuálních občanských svobod.
Ústavní článek 12 zákona č. 142/1867 ř. z. praví: „Rakouští občané státní mají právo se shromažďovati a spolky činiti. Jak se těchto práv má užívati, ustanovuje se zvláštními zákony“. Po celé Cislajtanii (Předlitavsku) začaly masově vznikat spolky divadelních ochotníků, pěvecké, čtenářské, studentské, vzdělávací a školské, sportovní jednoty sokolů a německých turnerů, hasičské sbory, vzájemně podpůrné profesní spolky, ale i rozmanité stolní společnosti. Nejstarší obecní spolky, sbory městských střelců, někde i vojenských vysloužilců a hasičů, vznikly lokálně však již dávno před vydáním výše uvedeného zákona a prosincové ústavy.
Spolky měly významný podíl na utváření společenského života obcí, který se odehrával obyčejně v hostincích. Při schůzích a slavnostních akcích se konzumovalo pivo, jež bylo částečně hrazeno členům organizace prostřednictvím spolkových kovových známek. Tyto platební prostředky, které obdrželi členové, možná i význační hosté, v počtu úměrném jejich společenskému, potažmo spolkovému postavení a zásluhám, byly pak spolkem hromadně propláceny. Pozoruhodné jsou v tomto ohledu známky jabloneckých městských střelců a českodubských německých turnerů, jejichž nominální hodnota je BIER PREIS (doslova pivní cena) a které tvoří samostatnou kategorii spolkových pivních známek – pivo jako cena za výkon.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
