Olga Havlová (11. 7. 1933 – 27. 1. 1996) – první manželka českého prezidenta Václava Havla, disidentka a zakladatelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

Žižkovská rodačka Olga Šplíchalová vyrůstala od šesti let jen s matkou a dvěma sourozenci, otec od rodiny odešel. Vyrůstala v chudých poměrech, proto měla zájem začít co nejdříve vydělávat a osamostatnit se. Začínala jako opravářka punčoch v Baťově továrně, ale v pouhých šestnácti letech utrpěla vážný úraz na levé ruce. Po uzdravení vystřídala několik dalších zaměstnání: pracovala třeba jako skladnice nebo prodavačka.

S Václavem Havlem se seznámila v roce 1956 v kavárně Slavii. Právě kvůli němu nastoupila jako biletářka do Divadla Na zábradlí, kde Havel působil. Sňatek uzavřeli po osmileté známosti a brzy si pořídili chalupu na Hrádečku u Trutnova. Vztah Olgy s Havlovou matkou, u níž mladý pár zpočátku žil, byl totiž poměrně problematický.

Václava Havla neopustila ani v době, kdy byl pronásledován a sama se jako rozená rebelka a odvážná a přímá žena do disentu aktivně zapojila.

V roce 1979 se podílela na vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) a ujala se vedení samizdatové edice Expedice. Po Sametové revoluci a zvolení Václava Havla do prezidentského úřadu se stala první dámou země. V roce 1990 založila Výbor dobré vůle, na nějž v září 1992 navázala nadace Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. Smyslem organizace je dodnes pomoc sociálně a zdravotně handicapovaným.

V roce 1997 udělil prezident České republiky Olze Havlové Řád Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam.