DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
K počátkům ražby malých grošů Zajímavé ražby z Nume.cz
Počátek ražby malých grošů bývá spojován se jménem císaře Rudolfa II. (1576-1611).
První malé groše s letopočty 1577 a 1578 skutečně nesou císařovu iniciálu a v opisu zpravidla jeho jméno se zkrácenou titulaturou. Ražba Rudolfových malých grošů však byla pouze logickým vyústěním složitých jednání o minci mezi českým sněmem a císařem Maxmiliánem II. (1564-1576) započatých po zrušení krejcarového měnového systému pro české země v roce 1573.
Krejcarový měnový systém byl oficiálně zrušen na jaře 1573 a nová ražba v tolarovém měnovém systému byla obnovena v průběhu tohoto roku. Provizorně, až do doby vydání nového mincovního řádu, bylo ve všech českých mincovnách raženo podle mincovního řádu z roku 1547. Z drobných a středních nominálů byly raženy malé a bílé peníze a bílé groše ve vzájemném hodnotovém poměru 14:7:1. Na základě výsledků zdlouhavých dvouletých jednání mezi českým sněmem, císařem, českou komorou a mincovnami byl českým sněmem počátkem léta 1576, tedy ještě za vlády Maxmiliána II., schválen a vydán nový mincovní řád.
V novém mincovním řádu, ve výčtu ražených nominálů, se poprvé setkáváme s malým grošem jako polovinou bílého groše. V textu sněmovního usnesení čteme: „Grošuov bílých na hřivnu vcházeti má sto a dvaceti šest kusuov dva peníze bílé ... Item, puol groše bílého na sedm peněz malých též bito býti má ...“ Česká nominálová soustava na úrovni mincí drobných a středních hodnot, ve kterých probíhala naprostá většina běžných denních plateb, byla doplněna novým nominálem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
Královská zkušenost Portrétování královny Alžběty II.
V seznamu litých a ražených medailí, které jsem vytvořil, je hodně korunovaných
hlav.
Bez výjimky šlo vždy o historické postavy související s českými dějinami. Jejich
řada začíná prvními přemyslovskými králi, pokračuje Lucemburky a králem Jiřím
z Poděbrad, až třeba k císaři Rudolfu II. Ode všech jsem měl potřebný historický
odstup, který takové práci prospívá. Jiná situace nastává, když medailérovým
tématem není historický král nebo císař, ale současný panovník. Mám s takovým
úkolem čerstvou zkušenost a jí se týkají následující osobní poznámky.
V závěru loňského roku mi dala Česká mincovna pří ležitost vytvořit portrét britské královny Alžběty II. Jednalo se o jednu ze čtyř zlatých investičních mincí a tahle
měla mít hodnotu 250 novozélandských dolarů. Víc než materiál a nominál mě samozřejmě zajímal scénář a technické parametry, zejména průměr. Ten byl úctyhodný – 65 mm – a ve volbě motivů jsem měl velmi vítanou volnost. Podmínkou byl portrét královny na averzu a motiv vztahující se k osobnosti Jana Amose Komenského na reverzu, samozřejmě s příslušnými texty. Projekt čtveřice mincí měl představit několik v ýznamných osobností našich dějin, jejichž formát není jen domácí, ale také evropský, případně světový. Můj dialog s mincovnou, vedoucí nakonec ke shodě nad finální dvojicí návrhů averzu a reverzu, probíhal prostřednictvím zasílání skenovaných kreseb, jejich obměn a variant. Kreseb bylo hodně a zůstaly mi jako doklad této rozhodující fáze práce.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
