Portrét na bankovkách Papírová platidla Alžběty II.
Jak už zmiňují předešlé články, v letošním roce uplynulo již 60 let od nástupu na trůn britské královny Alžběty II., která převzala po svém otci králi Jiřím VI. dne 6. února 1952 rozsáhlé impérium celosvětového významu.
Tímto se stala panovnicí a hlavou společenství národů zvaných Commonwealth, ačkoliv tyto země mají svou vlastní vládu.
Statut dominia užívá Kanada spolu s Austrálií, čímž se rozumí, že sice hlavou státu je britský panovník, ale tyto země rozhodují o sobě samy, naproti tomu kolonie se plně podřizují v rozhodování z centralizovaného Londýna. V některých těchto zemích stále využívají jako hlavní motiv na svých bankovkách právě britskou královnu Alžbětu II., jako symbol prestiže a sounáležitosti s Commonwealthem. Známo je 26 druhů portrétů britské panovnice, které se staly bankovním motivem, kde mnohdy je jeden motiv použit více státy. Zde máme na ukázku portréty z různých zemí, kde byla použita jedna předloha pro vytvoření
shodné rytiny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (43)
Známky Žatce I.
Když jsem psal o Karlových Varech jako městě s pozoruhodnou numismatickou, potažmo notafilistickou minulostí, v ještě větší míře to platí o Žatci, místě s dlouhou, více než tisíciletou historií.
V středověku zde působila mincovna, kterou po centralizaci ražby mince kolem roku 1300 do Kutné Hory připomíná název jedné ze sedmnácti šmiten tehdy tam zřízených. V revolučních letech 1848–1849 byla vydána v Žatci řada nouzových platidel, a to jak papírových poukázek, tak i kovových, svépomocí zhotovených mincí. Bývají k nim řazené také kruhové kartónové peněžní známky, z nichž ale některé budou patrně z pozdější doby. V roce 1918 byla městem vydaná emise tzv. „politických“ nouzovek, jimiž i Žatec demonstroval příslušnost k provincii Deutsch Böhmen. V roce 1922 od 2. do 18. září byla v Žatci pořádána německá vzorková výstava (Deutsche Waren und Musterschau). Při této příležitosti byly vydány papírové poukázky s hodnotami 50 haléřů, 1 a 2 Kč, jejichž platnost byla omezená na dobu trvání akce. Výčet žateckých platidel uzavírá desetimarková pokladniční poukázka s datem 5. května1945 vydána městem v hodnotě 2 000 000 marek, ale do oběhu již neuvedená. Od konce 19. století se v Žatci razily k rozmanitým účelům také účelové známky. Ačkoliv Žatec patřil počtem obyvatel a domů mezi středně velké obce, množství zde vydaných účelových známek je mimořádné a Žatec se v tomto ohledu řadí v Čechách k velkým městům. Jaká je příčina tohoto jevu? Zřejmě půjde o kombinaci více faktorů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
