SETKÁNÍ IZÁKA A REBEKY
Nejnovější mince v emisi Obrazy z bible
Koncem loňského roku vydala Izraelská banka (Bank Israel) další čtyři pamětní mince s biblickou tématikou. Konkrétně se jedná o ražby věnované počátku společné cesty Abrahamova syna Izáka (hebr. Jicchak) a jeho ženy Rebeky (hebr. Rivka).
Celá 24. kapitola knihy Genesis vypráví o tom, že Abraham přikázal svému služebníku damašskému Eliezerovi, aby šel do aramského Dvojříčí, do města Náchorova a tam, v rodině jeho příbuzných, našel ženu pro jeho syna Izáka a přivezl ji do Kenaanu. Abraham mu dává na cestu deset velbloudů a bohaté dary pro nevěstu a její rodinu. Před městem Eliezer zastavil velbloudy u studny s vodou. Bylo to již k večeru, kdy ženy a dívky z města tam přicházely čerpat vodu. Tu prosil Boha, aby mu dopřál setkání s vhodnou dívkou. Řekl, že dívku požádá, aby naklonila svůj džbán a dala mu napít. Pokud tak učiní a řekne mu, aby se napil a že napojí i jeho velbloudy, bude to znamení, že ona je předurčena stát se Izákovou nevěstou. Tu se objevila Rebeka s džánem na rameni, který naplnila vodou ze studny. Eliezer ji vyšel vstříc a požádal ji o vodu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
Počiatky razby grošov v Uhorsku a kremnická mincovňa
Razba grošov v Uhorsku za vlády Karola Róberta (1307– 1342) patrí síce medzi krátke, ale o to zaujímavejšie epizódy uhorského mincovníctva.
Jej začiatky sú doložené listinou vydanou Karolom Róbertom vo Visegráde 21. marca 1330, ktorou kráľ oboznámil prelátov a barónov Užskej župy o prenájme Smolníckej komory.
Čo je však dôležité, v listine sa presne vymedzuje akosť uhorských grošov a denárov. Na základe tejto najstaršej známej zmienky B. Hóman logicky posunul začiatok produkcie grošov na rok 1329 a správne usúdil, že môže byť spojená s udelením privilégií pre Kremnicu v predchádzajúcom roku. V listine vydanej vo Visegráde 17. novembra 1328 sa pojednáva o udelení privilégií pre kremnických hostí a zaručujú sa im slobody, aké majú v Kutnej Hore (Kuttunbana). Ďalej dostali hostia do slobodného užívania pás zeme dlhý dve míle, slobodnú voľbu richtára, prísažných a súdnu autonómiu. Spomínaný dátum sa všeobecne považuje za dobu založenia mincovne v Kremnici. Na tomto mieste však musíme poznamenať, že ťažba rúd tu prebiehala oveľa skôr. Dôkazom toho je aj fakt, že v spomínanej listine je Kremnica uvádzaná ako Cremnychbana, čiže sa tu už ťažili kovy a existovalo tu sídlisko. Pre nás je dôležité to, že príchodom hostí z Kutnej Hory, v ktorej bola v tej dobe jedna z najvýznamnejších mincovní vtedajšej Európy, sa začala dôležitá etapa uhorského mincovníctva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
