ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (47)

Početní peníze I.

V seriálu o kovových známkách nemohou chybět sběratelsky velmi oblíbené početní peníze. Tzv. vládní tvoří hranici mezi numismatikou a exonumií, soukromé početní peníze či žetony mezi numismatikou a medailistikou. Zastavme se nejprve u prvních.

Počítání „na linkách“ byl způsob provádění matematických operací známý již ve starověku. Sumy se v yjadřovaly kladením kaménků či kostek na desku s liniemi zvanou abakus. Jednotlivé linky měly hodnotu řádů jedniček, desítek, stovek, tisíců atd., mezer y v yjadřovaly poloviny čili pětky, padesátky atp. Znalost této matematické metody přešla jako kulturní dědictví antiky do doby středověku. Zda byla předána z Byzance prostřednictvím křížov ých v ý prav, nebo jinak, o tom se vedou polemiky. Na přelomu vrcholného a pozdního středověku se vyvinuly k tomuto účelu zvláštní pomůcky ražené jako mince z mědi a jejích slitin, početní peníze.1 Jejich pomocí se na abaku vyjadřovaly sumy a různé početní úkony a měly tak důležité místo v obchodních praktikách středověku. Nejstarší početní peníze z konce 12. století byly užívané kupci v Itálii (obr. 1), odtud se obchodem rozšířily v polovině 13. století do Francie, v 14. století se razily v Holandsku a Anglii, později také v Německu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.