Horymír
český vladyka, který na svém
koni Šemíkovi přeskočil hradby Vyšehradu a unikl tak trestu smrti.
Za vlády knížete Křesomysla lidé hromadně opouštěli
svá pole a místo obdělávání půdy, která je živila, začali dobývat zlato a
stříbro. Pole zarůstala plevelem, což se nelíbilo vladykovi Horymírovi
z Neumětel, a tak si u Křesomysla stěžoval, požadoval návrat lidí a
obnovení zemědělských prací. Horníky Horymírova aktivita velice rozzlobila
a vydali se ho potrestat. Když vladyku, kterému se zavčas podařilo utéct,
nenašli, vyplenili jeho osadu. Horymír na oplátku se svými muži přepadl
doly Březové hory. Za to ho Křesomysl na nátlak kovkopů odsoudil k smrti.
Před chystanou popravou požádal Horymír, aby se naposledy mohl projet na
svém koni Šemíkovi. Odvážným skokem z vyšehradské skály si pak život
zachránil a ohromený Křesomysl mu druhý den udělil milost. Šemík podle
pověsti dopad nepřežil. Přesto, že je legenda historiky zpochybňována,
v Neumětelích dodnes stojí Šemíkova kamenná hrobka. Pověst se poprvé
objevila v Kronice české Václava Hájka z Libočan, literárně ji pak
zpracoval Alois Jirásek ve Starých pověstech českých.